Recept na oreo dortík

   Protože není nic lepšího než jíst zdravě a ještě k tomu chutně, rozhodla jsem se, že se s Vámi podělím i o pár mých receptů, které většinou vznikly na základě "mám chuť na tohle, tohle a tamto a možná by z toho šel splácat nějaký koláč :D ". Takové ty rychlovky jsou podle mě ale stejně nejlepší a nejvíc mě baví.

  Tak už dost řečí a tady máte první recept na oreo dortík, který jsem pekla poprvé a dopadl úplně luxusně ♥ Dokonce i zarytí odpůrci zdravějšího pečení mi ho pochvílili :D

Oreo dortík

Korpus 1:

  • 120g mouky ( 80g špaldová, 40g rýžová - ale můžete vyměnit i za jinou )
  • 100g bílého jogurtu
  • 2 vejce
  • 1 polévková lžíce oleje
  • 50g kakaa
  • 2 lžičky kypřícího prášku
  • sladidlo podle chuti

Všechny ingredience smícháme a nalijeme do dortové formy ( buď vymazané, nebo s pečícím papírem na dně, aby šel dort hezky vyndat)

Korpus 2:
  • Úplně ty stejné ingredience jako na korpus 1, akorát bez kakaa
Druhý korpus nalijeme na ten první a špejlí promícháme, aby nám těsta vytvořila žíhání. Pečeme na 180 stupňů asi 35-40 minut. Po upečení necháme vychladnout a potom vydlabeme cca 1cm z korpusu jako se to dělá na krtkův dort.

Krém:
  • 250g polotučného tvarohu
  • kokosové mléko v plechovce - tuhá část
  • sladidlo podle chuti
Všechny ingredience smíchat a vyšlehat tyčovým mixérem a dát nejlíp tak na hodinu do ledničky. Poté namažeme krém na vydlabaný korpus a ozdobíme oreo sušenkami a kokosovými lupínky
Dort je nejlepší druhý den, když je odleželý a krém krásně ztuhne v lednici.

Dobrou chuť! :)



Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

(Ne)žila jsem

  20:15 - Před třemi lety bych v tuhle dobu nejspíš seděla doma a snažila se nějak skloubit učení do školy s vařením večeře pro přítele. Bylo mi čerstvých 18 let, ale hravě bych se mohla měřit se 30ti letou ženskou se dvěma dětma a manželem. Každý den pro mě byl stereotyp. Ve škole mě to nudilo a doma vlastně taky.   Když se nad tím zpětně zamyslím, měla jsem všechno, po čem jsem dlouho toužila. Přítele, volnost od rodičů a bydlela jsem v Praze, která byla mým snem. Přesto jsem ale neměla pocit, že by mě tenhle způsob života naplňoval. Za ten rok ,co jsme spolu bydleli, jsem se nebyla bavit nikde v Praze. Spokojila jsem se s gaučem, x-tým dílem  ulice a  večerkou v devět.   Jako vážně!? Vážně jsem tak mrhala časem!? Jak jsem se s tímhle mohla spokojit?!   Na diskotéce jsem radši netancovala - co kdyby se někdo díval že jo. Zpívala jsem si jen pokud jsem věděla, že mě nikdo neuslyší - kdyby to náhodou znělo falešně. Vzala bych si raději ty sytě rudé šaty s volnými zády, ale pro
Další informace

Jak jsem se zbavila záchvatovitého přejídání

Obrázek
  Nebylo to lehký, nepřešlo to ze dne na den. Několikrát jsem si řekla, že už je to za mnou a zase se to vrátilo. Věděla jsem ale, že takhle už to dál nejde a musím s tím něco dělat. Nejdůležitější bylo chtít a vydržet, ale pomohlo mi i spoustu "triků" o kterých píšu níž ↓   1. Vypadnout někam ven      Kdykoli jsem měla pocit, že mám chuť se přejíst a že doma je spoustu nezdravých věcí, prostě jsem se sebrala a šla ven. Jen tak jsem se toulala a rovnala si všechno v hlavě. Až když jsem si byla jistá, že zvládnu být doma, aniž bych vyluxovala celou ledničku, vrátila jsem se. 2. Tvořit     Jen tak jezdit štětcem po plátně. Malovat všechny své pocity, nebo se naopak jen soustředit na detail a zapomenout na všechno okolo. Taky psaní. To mi pomohlo asi ze všeho nejvíc. Prostě jen tvoř...a zapomeň na všechno to zlé co se v tobě právě odehrává. 3. Pochválit se     Kdy naposledy jsi si stoupnula před zrcadlo a pochválila jsi se? Řekla si, že jsi krásná. A to teď nemys
Další informace