How I feel #2 - Možná..

Možná kdybych šla na jinou školu...

Možná kdybych si to uvědomila dřív...

Možná kdyby to bylo o pár let později... 

Možná kdybych poslouchala sebe a ne ostatní... 

  Bylo mi 13let, sotva jsem si přestala hrát s panenkami a přede mnou stálo obrovské rozhodnutí. Holka, která doposud rozhodovala maximálně tak o tom, jestli si ve školní jídelně dá oběd číslo 1 nebo 2, se najednou měla rozhodnout, čím za 5 let bude.  Nechápavě jsem poslouchala své spolužáky, kteří měli svou budoucnost nalajnovanou až do prvního vnoučete a jasně věděli, na jakou školu chtějí jít. Mě se hlavou prohánělo spoustu představ o mé budoucnosti, ale  v celku to nebylo nic použitelného. 

 ↓  ↓  ↓ 

Pedagogika

( kdybych jen tehdy věděla to, co vím teď )

    Je mi čerstvě 21. A víte co? Pořád nevím čím chci být. Střídám práce jak ponožky, pravidelně chodím domů s pocitem, že jsem k ničemu a pomalu se rozplývající vírou v lepší zítřky.

Já vím, říkali to. Říkali, že život po škole není lehký.

Já jen chci být..

..sama sobě pánem.

    Možná kdybych byla víc kreativní, uměla líp kreslit, měla na něco vážně talent...

                                                                                                       ....nevím.

Plácám se  v tom...