Všechno má svůj čas

 

  Nebude to dneska, zítra, ani za týden..

  Nejspíš to znáš a u mě je to už dost ohraný příběh. Koukneš se do zrcadla a nespokojenost s tvým tělem tě přivede na myšlenku, že se sebou musíš začít něco dělat. Začneš si slibovat, jak od zítra začneš makat, jíst jen ty super zdravé potraviny a už nikdy si nedopřeješ ani kostičku čokolády.

  První, druhý den do toho dáš všechno  Striktně si hlídáš jídelníček, tréninky jedeš naplno. Napálíš tam hned "1000" opakování po několika sériích a čekáš, že výsledky se dostaví nejlépe okamžitě a za týden budeš vypadat jako kdejaká fitnesska z instagramu. Za pár dní už ale tvoje tělo nemůže. Jsi bez energie, cvičení je pro tebe za trest a jsi zklamán/a z toho, že na sobě nevidíš žádné výsledky. A tak tě ta motivace k tomu změnit své tělo pomalu opouští. Začneš se utěšovat tím, že mít tělo podle tvých přestav je prostě nemožné a to ani nemluvím o tom pocitu selhání, který v sobě probudíš. Na nějaký čas se tedy smíříš s tím, že prostě máš takové tělo a basta. Po pár týdnech začínáš opět od začátku a znovu se stejnou chybou, kterou je netrpělivost.
  Že jsem tě odhadla dobře? Buď v klidu, jsem na tom úplně stejně :D. Už stokrát jsem si zarytě tvrdila, že tentokrát mě nic nezastaví a dosáhnu konečně své vysněné postavy.

Někdy jsem fakt naivní! :D.

  Proto k tomu všemu teď chci přistoupit úplně jinak. Chci mít z jídla radost a ne se trápit nad ledovým salátem k večeři a další den se plazit po zemi bez energie. Chci cvičit, aby mé tělo bylo zdravé a silné. Nemyslím tím nucenou hodinu běhání na pásu, které mám ráda asi tak jako rajčata nebo kapustu (HNUS!), ale chci dělat pohyb co mě baví. Pro mě je to tanec a plavání. Tanec, protože se v něm dají vyjádřit všechny emoce a plavání, protože jakmile se ponořím do vody, všechny problémy odplavou. A HLAVNĚ chci jít na všechno hezky pomalu. Neočekávat výsledky za týden..třeba ani za měsíc. Dělat to pro svůj dobrý pocit, pro svoje zdravé tělo.

Takhle to chci..